Page 57 - Cesta ke Kristu (1990)

Poznání Boha
53
Budeme-li v to plnˇe vˇeˇrit, zmizí všechny naše zbyteˇcné úzkosti.
V našem životˇe nebude tolik zklamání, jestliže všechno, své malé i
velké tˇežkosti, odevzdáme do rukou Božích; a B˚uh se nezalekne, že
na nˇeho vkládáme mnoho starostí a neklesne pod jejich tíží. My pak
budeme prožívat vnitˇrní pokoj, který mnozí lidé už dávno neznají..
Nacházejí-li vaše smysly zalíbení v p˚uvabných krásách zemˇe,
pomyslete na svˇet, který pˇrijde, v nˇemž není bídy hˇríchu a smrti,
v nˇemž na tváˇri pˇrírody nebude stínu kletby. Pˇredstavte si v duchu
obraz domova spasených a uvˇedomte si, že bude ještˇe mnohem skvˇe-
lejší, než dokáže vybájit vaše nejbujnˇejší obrazotvornost. V r ˚uzných
darech, které nám B˚uh dává v pˇrírodˇe, poznáváme jen nejslabší
odlesk jeho slávy. Je psáno: “Co oko nevidˇelo, ucho neslyšelo, co
ani ˇclovˇeku na mysl nepˇrišlo, pˇripravil B˚uh tˇem, kdo ho milují”
1.
Korintským 2,9
.
Básníci a pˇrírodovˇedci mohou ˇríci o pˇrírodˇe mnohé, kˇrest’an se
však tˇeší z krásy zemˇe a oceˇnuje ji nejvýše, protože v ní poznává
dílo svého Otce a poznává v každé kvˇetinˇe, v každém keˇri a stromu
jeho lásku. Nikdo plnˇe neporozumí, proˇc jsou tu hory, údolí, ˇreky a
jezera, kdo v nich nevidí výraz lásky Boží k ˇclovˇeku.
B˚uh k nám promlouvá p˚usobením své prozˇretelnosti a vlivem
svého Ducha. Z pomˇer˚u, v nichž žijeme, ze svého okolí a z kaž-
dodenních událostí m˚užeme ˇcerpat cenná pouˇcení, jsou-li jen naše
srdce otevˇrena. Žalmista zpívá o díle prozˇretelnosti Boží: “Zemˇe je
plná milosrdenství Hospodinova”
Žalm 33.5
. “
Kdo je moudrý, at’
dbá tˇechto vˇecí a Hospodinovu milosrdenství at’ hledí porozumˇet”
Žalm 107,43
.
B˚uh k nám promlouvá svým slovem. V nˇem se nám jasnˇe zjevuje
jeho povaha, jeho jednání s lidmi a jeho velké dílo vykoupení. Je v
nˇem vylíˇcen život a ˇciny patriarch˚u a prorok˚u a jiných svatých muž˚u
z dávných dob. Byli to lidé “jako my”
Jakub˚uv 5,17
.
[60]
Poznáváme, jak zápasili se zklamáním jako my, jak podléhali po-
kušení; jako podléháme my, jak se pˇresto vzchopili a milostí Boží
zvítˇezili; uvažujeme-li o tom, dostává se nám povzbuzení v našem
úsilí o spravedlnost. ˇCteme-li o vzácných zkušenostech, které mohli
zažít, o svˇetle, lásce a požehnání, jichž se jim dostalo, a o díle, jež
vykonali milostí jim udˇelenou, zažehne duch, jenž je povzbuzoval,
i v našich srdcích plamen svatého nadšení a touhu podobat se jim
povahou a kráˇcet s Bohem jako oni.