Page 164 - Velké drama věků (1995)

11.
kapitola — Špýrský protest a protestantské
Vyznání”
Jedním z nejskvˇelejších svˇedectví, která kdy zaznˇela ve prospˇech
reformace, byl protest nˇemeckých kˇrest’anských knížat na snˇemu ve
Špýru roku 1529. Díky odvaze, víˇre a pevnosti tˇechto Božích muž˚u
se podaˇrilo pro následující staletí zajistit svobodu myšlení a svˇedomí.
Protest knížat dal také reformaˇcní církvi název protestantská; jeho
základní myšlenky tvoˇrí pak “nejvlastnˇejší podstatu protestantismu”
(
D’Aubigné, sv. 13, kap. 6).
Reformaci nastaly tˇežké a chmurné ˇcasy. Pˇres wormský edikt,
který postavil Luthera mimo zákon a zakazoval šíˇrit a podporovat
jeho uˇcení, vládla nicménˇe v nˇemecké ˇríši dosud náboženská sná-
šenlivost. Boží prozˇretelnost jako by zadržovala síly, které se stavˇely
proti pravdˇe. Karel V. chtˇel reformaci zniˇcit, od každého úderu, k
nˇemuž se nˇekolikrát chystal, byl ale nucen nakonec upustit. Znovu a
znovu se již zdálo, že se blíží neodvratný konec pro všechny, kdo se
opovážili vzdorovat ˇRímu; v rozhodný okamžik se však na východní
hranici objevila turecká vojska; pak zase vyhlásil nˇemeckému císaˇri
válku francouzský král nebo dokonce sám papež, žárlivý na jeho ros-
toucí vliv. A v této dobˇe mezinárodních konflikt ˚u mohla reformace
sílit a šíˇrit se.
Nakonec však katoliˇctí panovníci urovnali své spory, aby mohli
proti reformátor˚um zakroˇcit spoleˇcnˇe. Snˇem ve Špýru, který se
konal roku 1526, poskytl každému státu plnou svobodu ve vˇecech
náboženských až do svolání všeobecného koncilu. Jakmile však
pominula nebezpeˇcí, která vedla k tomuto ústupku, svolal císaˇr v
roce 1529 do Špýru druhý snˇem, který mˇel kacíˇrství vyhladit. Na
nˇem mˇela být knížata pokud možno pokojným zp˚usobem pˇrivedena
k tomu, aby se postavila proti reformaci. Kdyby se to nepodaˇrilo,
byl Karel pˇripraven sáhnout po meˇci.
Papežovi stoupenci jásali. Dostavili se do Špýru v hojném poˇctu
a zcela nepokrytˇe dávali najevo své nepˇrátelství v˚uˇci reformátor ˚um
i jejich pˇríznivc˚um. Melanchthon o tom ˇrekl: “Jsme vyvrheli, jsme
[134]
160