26
Velké drama vˇek˚u
Tak židovští v˚udcové budovali “Sión krveprolitím a Jeruzalém
bezprávím”.
Micheáš 3,10
.
A pak, když zavraždili svého Spasitele,
protože káral jejich hˇríchy, byli tak samospravedliví, že se považovali
za vyvolený národ a oˇcekávali, že je B˚uh osvobodí od jejich nepˇrátel.
“
Proto,” pokraˇcoval prorok, “bude Sión kv˚uli vám zorán jako pole, z
Jeruzaléma budou sutiny, z hory Hospodinova domu návrší zarostlá
kˇrovím.”
Micheáš 3,12
.
[22]
Témˇeˇr ˇctyˇri desetiletí — od chvíle, kdy Ježíš Kristus pˇredpovˇe-
dˇel údˇel Jeruzaléma — odkládal Pán soud nad mˇestem a národem.
Boží shovívavost v˚uˇci lidem, kteˇrí odmítli evangelium a zavraždili
jeho Syna, je obdivuhodná. Boží jednání s židovským národem je
pˇredstaveno v podobenství o neplodném stromu. V tomto podo-
benství byl vysloven rozkaz: “Vytni jej. Proˇc má kazit i tu zemi?”
Lukáš 13,7
.
Boží milosrdenství jej však ještˇe na nˇejaký ˇcas ušetˇrilo.
Mezi Židy bylo stále mnoho jedinc˚u, kteˇrí nevˇedˇeli nic o Kristovˇe
povaze a díle. Dˇeti ještˇe nemˇely pˇríležitost setkat se se svˇetlem,
které jejich rodiˇce odmítli. B˚uh jim chtˇel prostˇrednictvím kázání
apoštol ˚u a jejich následovník˚u dát potˇrebné svˇetlo. Mˇeli poznat, jak
se splnila proroctví nejen o narození a životˇe Pána Ježíše, ale i o jeho
smrti a vzkˇríšení. Dˇeti nebyly odsouzeny za hˇríchy rodiˇc˚u. Když
se však mohly seznámit se vším, co znali jejich rodiˇce, a nabízené
poznání odmítly, hˇrešily stejnˇe jako jejich rodiˇce a doplnily míru
jejich nepravostí.
Boží shovívavost v˚uˇci Jeruzalému jen utvrzovala Židy v jejich
tvrdošíjné nevˇeˇre. Ve své nenávisti a krutosti v˚uˇci Ježíšovým uˇced-
ník˚um pohrdli poslední nabídkou milosti. Pak B˚uh od nich odˇnal
svou ochranu a pˇrestal bránit satanu a jeho následovník˚um — a ná-
rod byl ponechán zv˚uli vládce, kterého si vybral. Pohrdli Kristovou
milostí, která by jim umožnila ovládnout zlé povahové rysy, jež pak
nad nimi zvítˇezily. Satan rozpoutal jejich nejprudší a nejnižší vášnˇe.
Lidé pˇrestali uvažovat, neˇrídili se rozumem, ovládaly je pudy a slepá
zuˇrivost. Stali se d’ábelsky krutými. V jednotlivých rodinách i v
celém národˇe, v nejvyšších i v nejnižších spoleˇcenských vrstvách
zavládlo podezírání, závist, nenávist, hádky, vzpoury, vraždy. Nikde
nebylo bezpeˇcno. Pˇrátelé a pˇríbuzní se navzájem zrazovali. Rodiˇce
zabíjeli své dˇeti a dˇeti vraždily své rodiˇce. Vládci národa nemˇeli
dost síly ani na to, aby ovládali sami sebe. Rozpoutané vášnˇe z nich
udˇelaly tyrany. Židé pˇrijali falešné svˇedectví, aby odsoudili nevin-
