Page 378 - Velké drama věků (1995)

374
Velké drama vˇek˚u
myslích lidí cenu a význam, a tito lidé jsou zakrátko ochotni dát
vlastnˇe Bibli stranou.
Mnozí náboženští uˇcitelé tvrdí, že Kristus svou smrtí zrušil zákon
a že od té doby lidé nemusí plnit požadavky zákona. Jiní pokládají
zákon za tˇežké bˇremeno a jako protiklad závaznosti zákona vyzdvi-
hují svobodu evangelia.
Proroci a apoštolové však posuzovali svatý Boží zákon úplnˇe
jinak. David prohlásil: “Volnˇe budu chodit, na tvá ustanovení se
dotazuji.”
Žalm 119,45
.
Apoštol Jakub, který psal po Kristovˇe smrti,
nazývá Desatero “královským zákonem” a “dokonalým zákonem
svobody”.
Jakub˚uv 2,8
;
Jakub˚uv 1,25
.
A Jan, více než p˚ul století
po ukˇrižování, vyslovuje požehnání tˇem, “kdo jednají podle jeho
pˇrikázání a mají pˇrístup ke stromu života i do bran mˇesta”.
Zjevení
22,14
.
Tvrzení, že Kristus svou smrtí zrušil zákon svého Otce, postrádá
jakýkoli základ. Kdyby bylo možné zákon zmˇenit nebo zrušit, pak
by Kristus nemusel zemˇrít, aby zachránil ˇclovˇeka od trestu za hˇrích.
Kristova smrt zdaleka neruší zákon, naopak dokazuje, že zákon je
nezmˇenitelný. Boží Syn pˇrišel, aby “vyvýšil a zvelebil zákon”.
Izajáš
42,21
.
Prohlásil: “Nedomnívejte se, že jsem pˇrišel zrušit Zákon. . .
Dokud nepomine nebe a zemˇe, nepomine jediné písmenko ani jediná
ˇcárka ze Zákona.”
Matouš 5,17.18
.
Sám o sobˇe pak Ježíš ˇrekl: “Plnit,
Bože m˚uj, tvou v˚uli je mým pˇráním, tv˚uj zákon mám ve svém nitru.”
(
Žalm 40,8
)
Boží zákon je ve své podstatˇe nezmˇenitelný. Je zjevením v˚ule
a charakteru Zákonodárce. B˚uh je láska a jeho zákon je láska. Dvˇe
velké zásady zákona jsou láska k Bohu a láska k ˇclovˇeku. “Láska je
naplnˇením zákona.”
ˇRíman˚um 13,10
.
Boží charakter je spravedlnost
a pravda; a to je také podstata Božího zákona. Žalmista napsal:
Tv˚uj Zákon je pravda. . . Všechna tvá pˇrikázání jsou spravedlivá.”
Žalm 119,142.172
.
A apoštol Pavel prohlásil: “Zákon je tedy svatý a
pˇrikázání svaté, spravedlivé a dobré.”
ˇRíman˚um 7,12
.
Zákon, který je
výrazem Božího myšlení a Boží v˚ule, musí být proto nezmˇenitelný,
má trvalou platnost — je vˇeˇcný stejnˇe jako Zákonodárce.
Obrácení a posvˇecení smiˇruje lidi s Bohem tím, že je vede k
souladu se zásadami Božího zákona. Na poˇcátku žil ˇclovˇek stvoˇrený
[306]
k Božímu obrazu v dokonalé harmonii s Božím charakterem a zá-
konem; zásady spravedlnosti byly vepsány v jeho srdci. Hˇrích však