Page 383 - Velké drama věků (1995)

Cesta k plnému životu
379
mínky, za nichž B˚uh milosrdenství udˇeluje, to není víra, ale trou-
falost. Pravá víra je založena na zaslíbeních a naˇrízeních Písma
svatého.
At’ se nikdo neklame pˇresvˇedˇcením, že se m˚uže stát svatým,
když svévolnˇe porušuje byt’ jediný Boží požadavek. Vnitˇrní souhlas
s jediným vˇedomým hˇríchem umlˇcuje hlas Ducha svatého a odlu-
ˇcuje ˇclovˇeka od Boha. “Hˇrích je pˇrestoupení zákona.” A “každý, kdo
hˇreší (pˇrestupuje zákon), Boha nevidˇel ani nepoznal.”
1.
Jan˚uv 3,6
.
I
když Jan ve svých listech mluví tak obšírnˇe o lásce, neváhá odhalit
skuteˇcnou povahu lidí, kteˇrí tvrdí, že jsou posvˇeceni, a pˇritom stále
pˇrestupují Boží zákon. “Kdo ˇríká: Poznal jsem ho a jeho pˇrikázání
nezachovává, je lháˇr a není v nˇem pravdy. Kdo však zachovává jeho
slovo, vpravdˇe v nˇem láska Boží dosáhla svého cíle.”
1.
Jan˚uv 2,4.5
.
To je zkušební kámen každého vyznání. Nem˚užeme pokládat za
posvˇeceného nˇekoho, kdo neobstojí pˇri posuzování jediným Božím
mˇeˇrítkem svatosti na nebi i na zemi. Jestliže lidé neuznávají závaž-
nost mravního zákona, podceˇnují a zlehˇcují Boží pˇrikázání; jestliže
pˇrestupují byt’ i nejmenší z tˇech pˇrikázání a uˇcí tomu ostatní, B˚uh je
nepˇrijímá, a my z toho poznáme, že jejich tvrzení není pravdivé.
Jestliže nˇekdo o sobˇe tvrdí, že je bez hˇríchu, už to je d˚ukaz, že
je od svatosti na hony daleko. V˚ubec nechápe nekoneˇcnou Boží
ˇcistotu a svatost, ani to, jaký je ˇclovˇek, který odpovídá vzoru Boží
povahy. Nechápe ˇcistotu a vznešenost lásky Pána Ježíše a zhoubnost
a špatnost hˇríchu, proto m˚uže sám sebe pokládat za svatého. ˇCím
více je vzdálen od Krista a ˇcím nesprávnˇejší má pˇredstavy o Boží
povaze a požadavcích, tím spravedlivˇejší si pˇripadá.
Posvˇecení, o nˇemž mluví Písmo, zahrnuje celého ˇclovˇeka — du-
cha, duši i tˇelo. Apoštol Pavel se modlil za Tesalonické: “Sám B˚uh
pokoje necht’ vás cele posvˇetí a zachová vašeho ducha, duši i tˇelo
bez úrazu a poskvrny do pˇríchodu našeho Pána Ježíše Krista.”
1.
Tesalonickým 5,23
.
Jindy napsal: “Vybízím vás, bratˇri, pro Boží
milosrdenství, abyste sami sebe pˇrinášeli jako živou, svatou, Bohu
milou obˇet’.”
ˇRíman˚um 12,1
.
V dobˇe starého Izraele byla každá
obˇet’ pˇrinášená Bohu peˇclivˇe prohlédnuta. Pokud byla na pˇrináše-
ném zvíˇreti odhalena nˇejaká vada, bylo zvíˇre odmítnuto, protože B˚uh
pˇrikázal, že obˇeti musí být “bez vady”. Proto Pán i kˇrest’an˚um pˇrika-
zuje, aby “pˇrinášeli svá tˇela jako živou, svatou, Bohu milou obˇet’”.
Má-li být tato obˇet’ pˇrijatelná, musí všechny své síly uchovávat v