Page 497 - Velké drama věků (1995)

Doba soužení
493
své síly. S nadcházejícím úsvitem projevil cizinec nadlidskou sílu a
po jeho dotyku se zdálo, že silný muž je ochromen. Jako bezmocný,
plaˇcící prosebník padl svému tajemnému protivníkovi kolem krku.
Až nyní Jákob pochopil, že vlastnˇe bojoval s andˇelem smlouvy. I
když nebyl schopen dalšího boje a prožíval nesmírnou bolest, od
svého úmyslu neupustil. Už dlouho ho trápil neklid a výˇcitky svˇe-
domí, už dlouho trpˇel za sv˚uj hˇrích. Nyní musí získat ujištˇení, že mu
B˚uh odpustil. Zdálo se, že ho návštˇevník chce opustit. Jákob se však
na nˇeho povˇesil a úpˇenlivˇe prosil o požehnání. Andˇel na nˇej naléhal:
Pust’ mne, vzešla jitˇrenka.” Jákob však zvolal: “Nepustím tˇe, dokud
mi nepožehnáš.”
1.
Mojžíšova 32,27
.
Jaká se tu projevila d˚uvˇera,
odhodlanost a vytrvalost. Kdyby to byl drzý, opovážlivý požadavek,
Jákob by byl okamžitˇe zniˇcen. Jákob však mluvil s d˚uvˇerou ˇclovˇeka,
který vyznává svou slabost a nehodnost, a pˇritom vˇeˇrí v milost Boha,
který vˇernˇe dodržuje smlouvu.
Jako kníže se utkal s andˇelem a obstál.”
Ozeáš 12,5
.
Pokorou, lí-
tostí a odevzdaností pˇremohl tento hˇríšný, bloudící smrtelník Vládce
nebes. S chvˇením se držel Božích slib˚u a B˚uh nemohl odmítnout
prosbu hˇríšníka. Na d˚ukaz jeho vítˇezství a proto, aby i další byli
povzbuzeni v následování jeho pˇríkladu, mu B˚uh zmˇenil jméno;
to, které pˇripomínalo jeho hˇrích, nahradil jménem, které bylo svˇe-
dectvím o jeho vítˇezství. To, že Jákob zvítˇezil v souboji s Bohem,
bylo zárukou, že zvítˇezí i nad lidmi. Už se nebál setkání se svým
rozzlobeným bratrem, protože B˚uh mu bude obranou.
[399]
Satan Jákoba obvinil pˇred andˇely a tvrdil, že má právo zahubit
ho za jeho hˇríchy. Navedl Ezaua, aby vytáhl proti Jákobovi, kterému
se bˇehem dlouhého noˇcního zápasu snažil vnutit pocit viny. Tím
ho chtˇel odradit, aby pˇrestal spoléhat na Boha. Pˇrivedl ho až na
pokraj zoufalství. Jákob vˇedˇel, že bez pomoci z nebe zahyne, a proto
upˇrímnˇe prosil o odpuštˇení svého hˇríchu a dovolával se Boží milosti.
Nedal se odvrátit od svého úmyslu; pevnˇe se držel andˇela, úpˇenlivˇe,
se slzami v oˇcích ho prosil, až zvítˇezil.
Jako satan zap˚usobil na Ezaua, aby vytáhl proti Jákobovi, tak
bude p˚usobit na bezbožníky, aby zniˇcili Boží lid v ˇcase soužení. A
jako obvinil Jákoba, tak bude obvi ˇnovat Boží lid. Pokládá svˇet za své
panství, avšak malá skupina lidí, kteˇrí zachovávají Boží pˇrikázání,
se postaví proti jeho nadvládˇe. Kdyby je mohl zniˇcit, bylo by jeho
vítˇezství úplné. Vidí, že je stˇreží svatí andˇelé a vyvozuje z toho,