Page 515 - Velké drama věků (1995)

Vysvobození
511
2,11
.
Spravedliví budou s chvˇením volat: “Kdo obstojí?” Andˇelé
pˇrestanou zpívat, všude se rozhostí posvátný klid. Pak zazní Ježíš˚uv
hlas: “Má milost vám staˇcí.” Tváˇre spravedlivých se rozjasní a v
srdci pocítí hlubokou radost. Andˇelé se ještˇe více pˇriblíží k zemi a
znovu se dají do zpˇevu.
Král král ˚u bude sestupovat na oblaku, zahalen do ohnivých pla-
men˚u. Nebe se svine jako svitek, zemˇe se bude pˇred ním tˇrást,
všechny hory a ostrovy se dají do pohybu. “Pˇrichází B˚uh náš a ne-
hodlá mlˇcet. Pˇred ním jde oheˇn sžírající, vichˇrice bˇesní kolem nˇeho.
Nebesa sh˚ury i zemi volá, povede pˇri se svým lidem.”
Žalm 50,3.4
.
Králové zemˇe i velmoži a vojev˚udci, boháˇci a mocní — jak
otrok, tak svobodný, všichni prchali do hor, aby se ukryli v jeskyních
a skalách, a volali k horám a skalám: ‘Padnˇete na nás a skryjte nás
pˇred tváˇrí toho, který sedí na tr˚unu, a pˇred hnˇevem Beránkovým!’
Nebot’ pˇrišel veliký den jeho hnˇevu; kdo bude moci obstát?”
Zjevení
6,15-17
.
Utichne posmˇech, lživá ústa zmlknou. Ustane ˇrinˇcení zbraní a
bitevní vˇrava, zmizí “každý plášt’ vyválený v prolité krvi”.
Izajáš 9,4
.
Není slyšet nic než modlitby, pláˇc a naˇríkání. Ti, kteˇrí se ještˇe pˇred
chvílí posmívali, nyní volají: “Pˇrišel veliký den Božího hnˇevu; kdo
bude moci obstát?” Bezbožníci prosí, aby je skály a hory pohˇrbily,
aby se nemuseli setkat s Bohem, kterým pohrdali a kterého odmítli.
Znají ten hlas, který je laskavˇe a naléhavˇe tak ˇcasto volal k
pokání. Kolikrát ho slyšeli v úpˇenlivých prosbách pˇrítele, bratra,
Vykupitele. Pro ty, kdo odmítli Boží milost, je to hlas odsouzení, i
když je tak dlouho žádal: “Odvrat’te se, odvrat’te se od svých zlých
cest! Proˇc byste mˇeli zemˇrít?”
Ezechiel 33,11
.
Jak by si pˇráli, aby
tento hlas nikdy dˇríve neslyšeli! Ježíš jako ztˇelesnˇená moudrost
ˇríká: “Volala jsem, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo
na to nedbal, každé mé radˇe jste se vyhýbali, nedali jste na mé
domlouvání.”
Pˇrísloví 1,24.25
.
Jeho hlas v nich vyvolává vzpomínky,
které by rádi vymazali — vzpomenou si na výstrahy, kterými pohrdli,
na pozvání, jež odmítli, na pˇríležitosti, které nevyužili.
Budou mezi nimi lidé, kteˇrí se posmívali Ježíši Kristu v jeho
ponížení. Znovu k nim dolehnou slova, která trpící Spasitel pronesl,
když ho veleknˇez podrobil pˇrísaze: “Uzˇríte Syna ˇclovˇeka sedˇet po
pravici Všemohoucího a pˇricházet s oblaky nebeskými.”
Matouš
26,64
.
Nyní ho vidí v jeho slávˇe a uvidí ho sedˇet po Boží pravici.