Page 90 - Velké drama věků (1995)

86
Velké drama vˇek˚u
pem mˇešt’an˚u. ˇCtyˇri pˇrední konšelé nesli nad hlavou papeže zlatý
baldachýn. Pˇred papežem nesli hostii. Byla to velkolepá podívaná,
již umocˇnovala i bohatá roucha kardinál ˚u a šlechtic˚u.
Mezitím se ke Kostnici blížil jiný poutník. Hus vˇedˇel o nebez-
peˇcí, které mu hrozilo. Rozlouˇcil se se svými pˇráteli — jako by je
už nikdy nemˇel spatˇrit — a vydal se na cestu s pocitem, že ho vede
na hranici. I když dostal od ˇceského krále a císaˇre Zikmunda listy,
jež mu mˇely zaruˇcit ochranu a bezpeˇcí, pˇresto uˇcinil všechna nutná
opatˇrení, protože svou smrt považoval za velmi pravdˇepodobnou.
[73]
V dopisu, který poslal svým pˇrátel ˚um v Praze, napsal: “Moji
bratˇri, . . . vypravil jsem se na cestu . . . mezi velmi veliké a velmi
mnohé nepˇrátele. . . Vˇeˇrím svému milostivému, moudrému a moc-
nému Spasiteli, že skrze své zaslíbení a skrze vaši vˇernou modlitbu
dá mi moudrost a stateˇcnost Ducha svatého, abych setrval, a oni aby
nemohli mne na kˇrivou stranu uchýliti; aˇc mi dá pokušení, hanˇení,
vˇezení neb smrt trpˇeti, jakož jest sám trpˇel, a své nejmilejší sluhy v
též poddal, a nám dal pˇríklad, abychom pro nˇeho a pro své spasení
trpˇeli. On B˚uh, a my jeho stvoˇrení, on Pán a my sluhové, on všeho
svˇeta král a my lidiˇckové nestateˇcní, on bez hˇríchu a my hˇríšní. . .
On také trpˇel i proˇc bychom my netrpˇeli? Vždyt’ naše utrpení v
milosti jest naše vyˇcištˇení od hˇrích˚u. . . Protož, milí bratˇri a milé
sestry, modlete se snažnˇe, at’ mi ráˇcí dáti setrvání a aby mˇe ráˇcil
ostˇríhati od poskvrnˇení. A jestli k jeho chvále a k vašemu prospˇechu
má smrt, at’ mi ji ráˇcí dáti beze strachu zlého podstoupiti. Pakli jest
k našemu lepšímu, aby mˇe vám ráˇcil navrátiti. . . , abychom ještˇe
spolu v jeho zákonˇe se pouˇcili, antikristových sítí nˇeco porušili a
budoucím bratˇrím po sobˇe dobrý pˇríklad z˚ustavili. Již snad v Praze
více mˇe pˇred smrtí neuzˇríte; pakli mocný B˚uh mˇe vám ráˇcí vrátiti,
tím se veseleji uzˇríme; a ovšem když v radosti nebeské spolu se
shledáme.” (Hus˚uv list ˇceským pˇrátel ˚um z 10. ˇríjna 1414)
[74]
V jiném dopisu knˇezi, který se stal uˇcedníkem evangelia, mluví
Hus s hlubokou pokorou o svých vlastních chybách, vyznává, že
s potˇešením nosil pˇekné šaty a že spoustu ˇcasu promarnil neuži-
teˇcnými zábavami. A pak pˇridává tyto d˚utklivé rady: “ ˇCest Boží,
spása duší a práce at’ tebou vládnou, ne majetek prasat neb polností.
Mˇej se na pozoru, abys . . . nevzdˇelával více pˇríbytek než duši svou;
hled’, abys byl vzdˇelavatelem stánku duchovního, jsa naklonˇen k
chudým a ponížen, a abys neprojídal statky v hodech. Bojím se také,