Vˇeˇrit a pˇrijímat
33
Apoštol Pavel píše: “Jak jste pˇrijali Pána Ježíše Krista, tak v nˇem
dále chod’te”
Koloským 2,6
.
Nˇekteˇrí lidé mají pocit, že musejí nejprve projít zkušební lh˚utou
a dokázat Pánu, že se již polepšili, než budou moci žádat o jeho
požehnání. Smˇejí však žádat o požehnání Boží již nyní. Potˇrebují
milost Boží, Ducha Kristova, aby jim pomohl v jejich slabostech,
nebot’ jinak nemohou odolávat zlu. Ježíš chce, abychom k nˇemu
pˇrišli takoví, jací jsme, hˇríšní, bezmocní, závislí. Smíme pˇrijít se
všemi svými slabostmi, se svými bláhovostmi, se svou hˇríšností a
padnout k jeho nohám v lítosti. Je jeho slávou, že nás obejme pažemi
své lásky, ováže naše rány a oˇcistí nás od každé neˇcistoty.
Tisíce lidí se v tom mýlí: nevˇeˇrí, že Ježíš jim odpustí osobnˇe,
jednotlivˇe. Neberou Boha za slovo. Výsadou všech, kdo souhlasí
s podmínkami, je vˇedˇet, že odpuštˇení se štˇedˇre vztahuje na každý
hˇrích. Pˇrestaˇn pochybovat, že zaslíbení Boží jsou urˇcena i pro tebe!
Jsou pro každého kajícího pˇrestupníka. Síla a milost je nám udílena
skrze Krista a andˇelé je pˇrinášejí každému vˇeˇrícímu ˇclovˇeku. Nikdo
není tak hˇríšný, aby nemohl najít sílu, ˇcistotu a spravedlnost v Ježíši,
který zemˇrel za všechny. Kristus ˇceká, aby z hˇríšník˚u sˇnal jejich
poskvrnˇená, neˇcistá roucha a odˇel je v bílá roucha své spravedlnosti.
Nabádá je k životu, ne k smrti.
B˚uh s námi nejedná tak, jak jednají ˇcasto lidé mezi sebou.
[38]
Jeho myšlení je plné milosrdenství, lásky a nejnˇežnˇejšího soucitu.
Praví: “Bezbožník at’ opustí svou cestu, muž propadlý niˇcemnostem
svoje úmysly; necht’ se vrátí k Hospodinu, slituje se nad ním, k Bohu
našemu, vždyt’ odpouští mnoho.” “Zaženu tvou nevˇeru jak mraˇcno
a jako oblak tvé hˇríchy”
Izajáš 55,7
;
44,22
.
“
Vždyt’ já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panov-
níka Hospodina. Obrat’te se tedy a budete žít”
Ezechiel 18,32
.
Satan
je vždy pˇripraven oloupit nás o jistotu Boží pˇrítomnosti. Chtˇel by
v ˇclovˇeku uhasit každou jiskru nadˇeje a každý paprsek svˇetla; ne-
smíš mu to dovolit. Neposkytuj sluchu pokušiteli, ˇríkej mu: “Ježíš
zemˇrel, abych já mohl žít. Miluje mne a nechce, abych zahynul.
Mám soucitného nebeského Otce; aˇckoli jsem zneužil jeho lásky
a promrhal požehnání, jež mi udˇelil, vstanu a p˚ujdu k svému Otci
a ˇreknu: Zhˇrešil jsem proti nebi a pˇred tebou a nejsem už hoden
nazývat se tvým synem. Uˇci ˇn mne jedním ze svých služebník˚u.”
Podobenství ti ukazuje, jak byl pˇrijat ztracený syn: “Když byl ještˇe
