Modlitba jako pˇrednost
59
Dalším rysem úˇcinné modlitby je víra. “Kdo pˇristupuje k Bohu,
musí vˇeˇrit, že B˚uh je a že se odmˇeˇnuje tˇem, kdo ho hledají”
Žid˚um
11,6
.
Ježíš ˇrekl svým uˇcedník˚um: “Vˇeˇrte, že všecko, oˇc v modlitbˇe
prosíte, je vám dáno, a budete to mít” (
Marek 11,1
).
Bereme však
Krista za slovo?
Toto ujištˇení je široké a neomezené, a ten, kdo je dal, je vˇerný.
Nepˇrijímáme-li právˇe to, oˇc jsme žádali, a to ve chvíli, kdy o to
žádáme, máme stále vˇeˇrit, že Pán nás slyší a že naše prosby vyslyší.
Jsme lidé bloudící a krátkozrací, proto ˇcasto prosíme o vˇeci, které by
nám nebyly požehnáním; náš nebeský Otec v lásce vyslýchá naše
modlitby a dává nám to, co poslouží našemu nejvyššímu dobru -
to, co bychom si sami pˇráli, kdybychom božsky osvíceným zrakem
mohli vidˇet všechny vˇeci tak, jaké opravdu jsou. Zdá-li se, že naše
prosby nejsou vyslyšeny, držme se pevnˇe zaslíbení. Chvíle vyslyšení
jistˇe pˇrijde, a dostane se nám pak požehnání, jehož nejvíce potˇre-
bujeme. Poˇcítat však s tím, že naše modlitba bude vždy vyslyšena
takovým zp˚usobem a v každé jednotlivosti, jak si pˇrejeme, je opo-
vážlivost. B˚uh je pˇríliš moudrý, než aby se mýlil, a pˇríliš dobrotivý,
než aby tˇem, kdo kráˇcejí spravedlivˇe, nevyhovˇel v tom, co je k jejich
dobru. Proto se neboj vˇeˇrit Bohu, i když tvé modlitby nejsou hned
vyslyšeny. Spolehni se na zaslíbení Boží: “Proste, a bude vám dáno”
Matouš 7,7
.
[66]
Necháme-li se ovlivnit pochybnostmi a obavami· nebo
pokoušíme-li se objasnit všechno, co dosud nem˚užeme jasnˇe pocho-
pit, dˇríve než uvˇeˇríme, pak se naše zmatky jen zvˇetší a prohloubí.
Pˇrijdeme-li však k Bohu, když se cítíme bezmocní a závislí, jací sku-
teˇcnˇe jsme, a v pokorné, oddané víˇre oznámíme své potˇreby tomu,
jenž ví všechno, jenž zná všechna svá stvoˇrení a jenž vládne všemu
svou v˚ulí a svým slovem, m˚uže vyslechnout naše volání a vyslechne
je a ozáˇrí naše srdce svˇetlem. Upˇrímnou modlitbou se setkáváme s
Nekoneˇcným. Nemáme možná v této chvíli zˇrejmý d˚ukaz, že se nad
námi v lásce a soucitu sklání tváˇr našeho Vykupitele; je však tomu
tak. Možná, že právˇe necítíme viditelný dotyk Boží, avšak jeho ruka
spoˇcívá na nás v lásce a nˇežném soucitu.
Chceme-li si vyprosit milost a požehnání od Boha, musíme mít v
srdci lásku a ochotu odpouštˇet. Jak se m˚užeme modlit“Odpust’ nám
naše viny, jako i my jsme odpustili tˇem, kdo se provinili proti nám”
(
Matouš 6,12
),
a sami pˇritom neumˇeli odpouštˇet? Oˇcekáváme-li, že
