Pokání
Jak se ˇclovˇek stane spravedlivým pˇred Bohem? Jak se hˇríšník
m˚uže ospravedlnit? Jedinˇe Kristus nás m˚uže uvést do souladu s
Bohem, se svatostí. Jak se však dostaneme ke Kristu? Mnozí kladou
otázku, kterou vyslovovali lidé kdysi o letnicích, když si uvˇedomili
své hˇríchy a volali: “Co máme dˇelat?” Apoštol Petr jim na to odpo-
vˇedˇel: “ ˇCi ˇnte pokání.” Jindy, ne dlouho nato, pravil: “ ˇCi ˇnte pokání a
obrat’te se, aby vaše hˇríchy byly smazány”
Skutky 2,38
;
3,19
.
Pravé pokání obsahuje upˇrímnou lítost nad hˇríchem a odvrácení
od hˇríchu. Hˇríchu se nezˇrekneme, dokud nepoznáme jeho hˇríšnost;
opravdová zmˇena v životˇe nastane, až když se od hˇríchu odvrátíme
srdcem.
Mnozí lidé nechápou pravou podstatu pokání. Jsou zarmouceni
proto, že hˇrešili, a dokonce ˇciní urˇcitou vnˇejší nápravu, ponˇevadž se
obávají, že jim spáchané zlo pˇrinese utrpení. To však není pokání ve
smyslu slova Božího. Takoví lidé totiž naˇríkají spíše nad následky
svých hˇrích˚u než nad hˇríchem samým. Tak bˇedoval také Ezau, když
poznal, že navždy ztratil své prvorozenství. Balám, podˇešen andˇelem
stojícím mu v cestˇe s taseným meˇcem, uznal svou vinu, aby neztratil
život; nebylo v tom však skuteˇcné lítosti nad hˇríchem, nebo obrácení,
ani odpor k hˇríchu. Podobnˇe Jidáš Iškariotský, když zradil svého
Pána, zvolal: “Dopustil jsem se hˇríchu, když jsem zradil nevinnou
krev”
Matouš 27,4
.
Vˇedomí, že propadl zatracení a hrozná vyhlídka budoucího
soudu ho pˇrivedly k takovému vyznání. Následky, které mˇely pˇrijít,
ho naplnily hr˚uzou, v jeho srdci však nebyl hluboký srdceryvný
žal, že zradil neposkvrnˇeného Syna Božího a že zapˇrel Svatého Iz-
[18]
raelského. Také faraón když trpˇel soudy Božími, uznal sv˚uj hˇrích,
aby unikl dalšímu trestu. Zaˇcal však znovu vzdorovat nebes˚um,
jakmile rány skonˇcily. Ti všichni naˇríkali nad následky svých hˇrích˚u,
nelitovali ovšem samotného hˇríchu.
Poddá-li se však srdce vlivu Ducha, probudí se svˇedomí a hˇríšník
pocítí nˇeco z hloubky a svatosti zákona Božího, základu vlády Boží
15
