Vyznání
25
našeho nitra, najde cestu k Bohu vˇeˇcného slitování. Žalmista praví:
“
Hospodin je blízko tˇem, kdo jsou zkroušeni v srdci, zachraˇnuje lidi,
jejichž duch je zdeptán”
Žalm 34,19
.
Pravé vyznání má vždy zvláštní ráz: obsahuje vyznání jednotli-
vých hˇrích˚u. Hˇríchy mohou být takové povahy, že je možné pˇrinést
je jen Bohu; jsou hˇríchy, které mají být vyznány tˇem, jimž zp˚usobily
újmu; a mohou být také hˇríchy veˇrejné povahy, a ty by mˇely být
vyznány veˇrejnˇe. Každé vyznání by však mˇelo být urˇcité a jasné a
mˇelo by obsahovat výˇcet hˇrích˚u, jimiž jsme se provinili.
V dobˇe Samuelovˇe odpadli Izraelští od Boha. Trpˇeli následky
svých hˇrích˚u, nebot’ ztratili víru v Boha, pˇrestali d˚uvˇeˇrovat jeho
mocnému a moudrému vedení národa. Pˇrestali spoléhat na Boha, že
svou vˇec obhájí a ubrání. Odvrátili se od velkého Vládce vesmíru a
zatoužili po takové vládˇe, jakou mˇely národy, jež žily kolem nich.
Než dosáhli pokoje, uˇcinili toto vyznání: “Ke všem svým hˇrích˚um
jsme pˇridali ještˇe to zlé, že jsme si žádali krále”
1.
Samuelova 12,1
,
Izajáš 9,1
.
Museli se vyznat právˇe z tohoto hˇríchu, z nˇehož byli
usvˇedˇceni. Nevdˇeˇcnost opanovala jejich srdce a odlouˇcila je od
Boha.
Vyznání bez upˇrímného pokání a bez reformace není Bohu libé.
V životˇe musejí nastat rozhodné zmˇeny; všechno, co Boha uráží,
musí být odstranˇeno. To je výsledek pravého zármutku z hˇrích˚u. Co
musíme udˇelat, je jasnˇe ˇreˇceno: “Omyjte se, oˇcistˇete se, odklid’te
mi své zlé skutky z oˇcí, pˇrestaˇnte páchat zlo. Uˇcte se ˇcinit dobro.
Hledejte právo, zakroˇcte proti násilí, dopomozte k právu sirotkovi,
ujímejte se pˇre vdovy”
Izajáš l,16.17
. “
Když se odvrátí bezbožný
od svého hˇríchu, nahradí, oˇc koho odral, bude se ˇrídit naˇrízeními
[29]
vedoucími k životu a nebude se dopouštˇet bezpráví, bude urˇcitˇe žít a
nezemˇre”
Ezechiel 33,15
.
Apoštol Pavel píše o pokání: “Pohled’te, k
ˇcemu vás vedl tento zármutek podle Boží v˚ule: jakou ve vás vzbudil
opravdovost, jakou ochotu k omluvˇe, jaké znepokojení, jakou bázeˇn,
jakou snahu potrestat viníka. Tím vším jste prokázali, že jste se v té
vˇeci zachovali správnˇe”
2.
Korintským 7,11
.
Umrtví-li hˇrích mravní cítˇení, nepoznává už pˇrestupník vady své
povahy a ani si neuvˇedomuje hr˚uznost zla, které páchá; a dokud
se nepoddá pˇresvˇedˇcující moci Ducha svatého, z˚ustává ke svým
hˇrích˚um zˇcásti slepý. Jeho vyznání nejsou upˇrímná a opravdová. Ke
každému pˇriznání viny potˇrebuje omluvu za sv˚uj ˇcin a prohlašuje,
