46
Cesta ke Kristu
pˇrítomnost Utˇešitele, o nˇemž Kristus pravil: “Bude ve vás. ”A dále
pravil: “Prospˇeje vám, abych odešel. Když neodejdu, Pˇrímluvce k
vám nepˇrijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám”
Jan 14,17
;
16,7
.
Od té
chvíle pˇrebýval Kristus skrze Ducha trvale v srdcích svých násle-
dovník˚u. Jejich spoleˇcenství s ním bylo nyní tˇesnˇejší, než když byl
s nimi osobnˇe. Svˇetlo, láska a moc Krista, který v nich pˇrebýval, z
nich vyzaˇrovaly, takže lidé pˇri pohledu na nˇe “se divili; poznávali,
že bývali s Ježíšem”
Skutky 4,13
.
Vším, ˇcím byl Kristus uˇcedník˚um, chce být svým následovní-
k˚um i dnes, nebot’ ve své poslední modlitbˇe, kdy se kolem nˇeho
shromáždil malý hlouˇcek uˇcedník˚u, pravil: “Prosím nejen za tyto,
nýbrž i za ty, kteˇrí pro jejich slovo uvˇeˇrí ve mne”
Jan 17,20
.
Ježíš se modlil za nás a prosil, abychom byli jedno s ním, jako
je on jedno s Otcem. Jaká to jednota! Spasitel pravil o sobˇe: “Syn
nem˚uže sám ze sebe ˇcinit nic;” “Otec, který ve mnˇe pˇrebývá, ˇciní své
skutky”
Jan 5,19
;
14,10
.
Pˇrebývá-li Kristus v našich srdcích, bude
v nás p˚usobit “i v˚uli i ˇcin pro dobré rozhodnutí”
Filipským 2,13
.
Budeme pracovat tak, jak pracoval on; budeme proje- vovat téhož
[52]
ducha. A tak, milujeme-li a pˇrebýváme-li v Nˇem, budeme r ˚ust“cele
v nˇej, který je hlava, to je Kristus”
Efezským 4,15
.
[53]
