Pokání
17
Bože, moje spáso
at’ plesá m˚uj jazyk pro tvou spravedlnost”.
Žalm 51,3-16.
Projevit takovou lítost není v dosahu našich sil; m˚užeme ji do-
sáhnout jen skrze Krista, jenž vystoupil na výsost a prop˚ujˇcil lidem
dary.
Právˇe v tom se mnozí lidé mýlí, a proto se pˇripravují o pomoc,
kterou jim chce Kristus poskytnout. Domnívají se, že nemohou pˇrijít
ke Kristu, dokud nevykonali pokání. Myslí si, že pokání je pˇrípra-
vou pro odpuštˇení hˇrích˚u. Je pravda, že pokání musí pˇredcházet
odpuštˇení hˇrích˚u, nebot’ jen zlomené a zkroušené srdce pocítí po-
tˇrebu Spasitele. Musí však hˇríšník ˇcekat, až prožije pokání, než m˚uže
pˇrijít ke Kristu? Je neprojevená lítost pˇrekážkou mezi hˇríšníkem a
Spasitelem?
Bible nikde neuˇcí, že hˇríšník se musí kát, dˇríve než pˇrijme Kris-
tovo pozvání: “Pojd’te ke mnˇe všichni, kdo se lopotíte a jste bˇremeny
obtíženi, a u mne dojdete odpoˇcinutí”
Matouš 11,28
.
Léˇcivá moc,
která vychází z Krista, vede k pravému pokání. Petr to objasnil Iz-
raelským, když ˇrekl: “Tohoto B˚uh vyvýšil jako v˚udce a spasitele a
dal mu místo po své pravici, aby pˇrinesl Izraeli pokání a odpuštˇení
hˇrích˚u”
Skutky 5,31
.
Nem˚užeme se vlastnˇe ani kát bez Ducha Kris-
tova, který vzbuzuje svˇedomí, právˇe tak jako nem˚užeme bez Krista
dosáhnout odpuštˇení svých hˇrích˚u. Kristus je zdrojem každé pravé
pohnutky. Jen on m˚uže vštípit do srdce nepˇrátelství v˚uˇci hˇríchu.
Každá touha po pravdˇe a ˇcistotˇe, každé pˇresvˇedˇcení o naší hˇríšnosti
je d˚ukazem, že na naše srdce p˚usobí Duch svatý.
Ježíš ˇrekl: “Já pak, až budu vyvýšen ze zemˇe, všecky lidi potáhnu
[20]
k sobˇe”
Jan 12,32
.
Kristus se musí hˇríšníku zjevit jako Spasitel,
který pro hˇríchy svˇeta podstoupil smrt; a hledíme-li na Beránka
Božího na kˇríži Golgoty, zaˇcíná se našim myslím odhalovat tajemství
vykoupení a dobrota Boží nás vede k pokání. Svou smrtí za hˇríšníky
projevil Kristus lásku, kterou nelze pochopit; a hledí-li hˇríšník na
tuto lásku, jihne mu srdce, mysl a duše se plní pokorou a lítostí.
Je pravda, že lidé se nˇekdy zastydí za své hˇríšné skutky a vzdají
se nˇekterých svých zlozvyk˚u, než si v˚ubec uvˇedomí, že jsou pˇri-
tahováni ke Kristu. Kdykoli se však pokusí o nápravu, kdykoli se
