18
Cesta ke Kristu
v nich probudí touha jednat spravedlivˇe, jsou k tomu puzeni mocí
Kristovou. P˚usobí na nˇe vliv, který si neuvˇedomují, probouzí se v
nich svˇedomí, což vyvolává pˇríznivé zmˇeny v životˇe. A když je
Kristus pˇritáhne, aby hledˇeli na jeho kˇríž a poznali, že ho ukˇrižovaly
jejich hˇríchy, procitne jejich svˇedomí a uvˇedomí si pˇrikázání. Zjeví
se jim zkaženost jejich života, zakoˇrenˇený hˇrích v duši. Zaˇcínají
chápat nˇeco ze spravedlnosti Kristovy a volají: “Co je hˇrích, že se
pro vykoupení hˇríšníka vyžaduje tak velká obˇet’? Bylo tˇreba vší té
lásky, všeho toho utrpení, všeho toho ponížení, abychom nezahynuli,
ale mˇeli život vˇeˇcný?”
Hˇríšník se m˚uže této lásce bránit, m˚uže se vzpírat, aby ho Kristus
k sobˇe nepˇritáhl. Jestliže se však nebrání, bude pˇritažen k Ježíši.
Poznání plánu spasení pˇrivede hˇríšníka pod kˇríž, kde kajícnˇe vyzná
své hˇríchy, které zp˚usobily utrpení drahého Syna Božího.
Táž božská síla, která p˚usobí v pˇrírodˇe, p˚usobí také na srdce
lidí. Vzbuzuje v nich nevýslovnou touhu po nˇeˇcem, ˇceho se jim
nedostává. Tuto touhu nemohou uspokojit vˇeci tohoto svˇeta. Duch
Boží p˚usobí na lidi, aby usilovali o takové vˇeci, které jedinˇe mohou
dát klid a odpoˇcinek, totiž o milost Kristovu, o radost, která pochází
ze svatosti. Viditelnými i neviditelnými vlivy p˚usobí náš Spasitel bez
ustání na lidi, aby odvedl jejich mysl od neuspokojujících hˇríšných
radovánek k vˇeˇcným požehnáním, jež jsou jen v nˇem a jež mohou
být jejich. Všem tˇem, kdo se marnˇe snaží pít z dˇeravých studnic
tohoto svˇeta, je urˇceno božské poselství: “Kdo žízní, at’ pˇristoupí;
[21]
kdo touží, at’ zadarmo nabere vody života.”
Zjevení 22,17
.
Vy, kteˇrí v srdci toužíte po nˇeˇcem lepším, než co m˚uže poskyt-
nout tento svˇet, vˇezte, že tato touha je hlas Boží, promlouvající k
vám. Proste Boha, aby vám dal pravou lítost, aby vám zjevil Krista
v jeho vˇeˇcné lásce, v jeho dokonalé ˇcistotˇe. Život Spasitel ˚uv je skvˇe-
lým pˇríkladem zachovávání zásad zákona Božího - lásky k Bohu
a k ˇclovˇeku. Jeho život byl plný shovívavosti a nesobecké lásky.
Hledíme-li na nˇeho, padá-li na nás svˇetlo našeho Spasitele, tehdy
poznáváme hˇríšnost svých srdcí.
Možná, že si namlouváme, jako si kdysi namlouval Nikodém, že
jsme žili spravedlivˇe, že naše mravnost je bez poskvrny, a myslíme
si proto, že nemusíme pokoˇrovat srdce pˇred Bohem jako nˇejaký oby-
ˇcejný hˇríšník. Zasvitne-li však svˇetlo vycházející od Krista do našich
srdcí, poznáme sobeckost svých pohnutek, nepˇrátelství k Bohu, jež
