Pokání
21
zábavy právˇe tak jako já.” Chyb druhých tak používají jako omluvy
pro neplnˇení svých povinností. Hˇríchy a nedostatky druhých však
neomlouvají nikoho, nebot’ Pán nám nedal za vzor bloudícího, chy-
bujícího ˇclovˇeka. Za vzor nám byl dán neposkvrnˇený Syn Boží. Ti,
kdo si stˇežují na nesprávný život vyznavaˇc˚u Krista, by mˇeli sami
svým životem dávat lepší pˇríklad. Mají-li tak vysokou pˇredstavu o
tom, jaký má být kˇrest’an, není tím jejich hˇrích tím vˇetší? Vˇedí totiž,
co je správné, a pˇresto to nechtˇejí ˇcinit.
[24]
Chraˇnte se odkládání! Neodkládejte nápravu svých hˇrích˚u a usi-
lujte o pravou ˇcistotu srdce s pomocí Ježíše! Odkládání je omyl,
jehož se dopouštˇejí tisíce lidí za cenu ztráty vˇeˇcné blaženosti. Ne-
chci tu mluvit o tom, jak krátký a nejistý je život; je v tom však
strašné nebezpeˇcí, jež dostateˇcnˇe nedoceˇnujeme, když totiž dlouho
otálíme vˇenovat sluch hlasu Ducha svatého a radˇeji žijeme v hˇríchu.
Takovým nebezpeˇcím toto otálení opravdu je. Hˇrích, at’ se nám zdá
sebenepatrnˇejší, možno páchat jen s rizikem, že utrpíme vˇeˇcnou
ztrátu. To, co my nepˇrem˚užeme, pˇrem˚uže nás a pˇrivodí naši zkázu.
Adam a Eva si namlouvali, že je nemožné, aby nˇeco tak mali-
cherného, jako je požití zakázaného ovoce, mohlo mít tak strašné
následky, o jakých mluvil B˚uh. Tato maliˇckost však byla pˇrestoupe-
ním nemˇenného a svatého zákona Božího; odtrhla ˇclovˇeka od Boha
a otevˇrela brány, jimiž pˇrišla smrt a nevýslovná bída na svˇet. Již celá
tisíciletí stoupá ze zemˇe k nebes˚um neustálý náˇrek a všechno stvo-
ˇrení vzlyká a naˇríká v bolestech a bídˇe pro neposlušnost prvních lidí.
Samo nebe pocítilo následky vzpoury ˇclovˇeka proti Bohu. Golgota
tu stojí jako památník podivuhodné obˇeti, jež byla nutná k usmíˇrení
za pˇrestoupení Božího zákona. Nepovažujme nikdy hˇrích za nˇeco
malicherného!
Každé jednotlivé pˇrestoupení, každé opomenutí nebo zavržení
milosti Kristovy dopadne na vás; hˇríchy zatvrzují srdce, oslabují
v˚uli, omamují rozum a ˇciní vás neochotnˇejšími a neschopnˇejšími
následovat nˇežné volání Ducha svatého.
Mnozí lidé se pokoušejí uklidnit své probuzené svˇedomí tím, že
si myslí, že mohou své špatné jednání zmˇenit, kdykoli se k tomu
rozhodnou, že si mohou zahrávat s pozváním milosti, pˇresto že jsou
znovu a znovu napomínáni. Myslí si, že mohou zavrhovat Ducha
milosti, stavˇet se na stranu satanovu, a pak ve chvíli krajní nouze
zmˇenit sv˚uj život. To však není tak snadné. Zkušenosti a celoživotní
