R˚ust v Kristu
45
stejný boj s hˇríchem jako my. Bylo jim tˇreba téže milosti jako nám,
aby mohli žít svatým životem.
Ani Jan, milovaný uˇcedník, který se Spasiteli nejvíce podobal,
nemˇel milou povahu od zaˇcátku. Byl nejen domýšlivý a ctižádostivý,
ale i prudký a urážlivý. Když se mu však zjevila božská povaha
Kristova, poznal své nedostatky a toto poznání ho pokoˇrilo. Síla a
trpˇelivost, moc a nˇežnost, vznešenost a pokora, které vidˇel v každo-
denním životˇe Syna Božího, naplnilo jeho duši obdivem a láskou.
Každý den bylo jeho srdce pˇritahováno blíže ke Kristu, až v lásce
k svému Mistru zapomnˇel na sebe. Jeho domýšlivost a ctižádost
ustoupily p˚usobením pˇretváˇrející moci Kristovy. A oživující vliv
Ducha svatého mu dal nové srdce. Moc lásky Kristovy zp˚usobila
zmˇenu v jeho povaze. Takto se v d˚usledku projevuje spoleˇcenství s
Ježíšem. Pˇrebývá-li Kristus v srdci, mˇení se celá povaha od základu.
Duch Krist ˚uv a jeho láska podmaˇnují srdce, povznášejí myšlenky a
pˇrání k Bohu a nebes˚um.
Když Kristus vstoupil na nebe, z˚ustal v jeho následovnících stále
pocit jeho pˇrítomnosti. Byla to osobní pˇrítomnost plná lásky a svˇetla.
Ježíš, Spasitel, který s nimi kráˇcel a mluvil a který se s nimi modlil,
který poskytoval jejich srdcím nadˇeji a útˇechu, jim byl odˇnat na
nebesa s poselstvím pokoje na rtech. A když ho pˇrijal zástup andˇel ˚u,
zaslechli uˇcedníci ještˇe zvuk jeho hlasu, který pravil: “Hle, já jsem
[51]
s vámi po všecky dny až do skonání tohoto vˇeku”
Matouš 28,20
.
Kristus vystoupil na nebesa v lidské podobˇe. Uˇcedníci vidˇeli, že
pˇred tr˚unem Božím je stále jejich Pˇrítelem a Spasitelem, že jeho
láska se nezmˇenila, že je stále jedno s trpícím lidstvem. Pˇredložil
pˇred Boha zásluhy své drahocenné krve a ukázal své ranˇené ruce a
nohy jako pˇripomínku ceny, kterou zaplatil za vykoupené. Vˇedˇeli,
že vystoupil na nebesa, aby pˇripravil místo pro nˇe, a že se vrátí a
vezme je k sobˇe.
Když se uˇcedníci sešli po nanebevstoupení svého Pána, pˇred-
nesli Otci prosby ve jménu Ježíšovˇe. S úctou a bázní se sklonili v
modlitbˇe a opakovali si Ježíšovo zaslíbení: “Budete-li Otce o nˇeco
prosit, dá vám to v mém jménu. Dosud jste za nic neprosili v mém
jménu, proste, a dostane se vám, aby byla vaše radost dovršena”
Jan 16,23.24
.
Pozvedli ruku víry výše a výše s pádným tvrzením:
“
Vždyt’ Kristus Ježíš, který zemˇrel a který byl vzkˇríšen, je na pravici
Boží a pˇrimlouvá se za nás”
ˇRíman˚um 8,34
.
Letnice jim pak pˇrinesly
