62
Cesta ke Kristu
jejich rány obvazuje”
Žalm 147,3
.
Mezi Bohem a jednotlivcem je
tak jasný a plný vztah, jako by nebylo jiného ˇclovˇeka na svˇetˇe, o
kterého by peˇcoval a za nˇejž dal svého milovaného Syna.
Ježíš pravil: “Budete prosit v mém jménu; a neˇríkám vám že
já budu prosit Otce za vás; vždyt’ sám Otec vás miluje”. “Já jsem
vyvolil vás,... a Otec vám dá, oˇc byste ho prosili v mém jménu”
Jan
16,26.27
;
15,16
.
Modlit se ve jménu Ježíšovu je nˇeco více než jen
vyslovit toto jméno na zaˇcátku a na konci modlitby. Znamená to
modlit se v mysli a duchu Ježíšovu a vˇeˇrit pˇritom v jeho zaslíbení,
[69]
spoléhat na jeho milost a konat jeho dílo.
B˚uh od nás nežádá, abychom se stali poustevníky nebo mnichy
a odešli ze svˇeta do ústraní, abychom se tam mohli vˇenovat jeho
službˇe. Náš život se musí podobat životu Kristovu - potˇrebujeme
osamˇení i spoleˇcnost. Kdo se jen modlí, záhy se modlit pˇrestane
nebo se jeho modlitby stanou pouhou formalitou. Když se lidé vy-
ˇclení ze spoleˇcenského života, když se zˇreknou povinností a tˇežkostí
kˇrest’anského života, když pˇrestanou se vší vážností pracovat pro
Mistra, jenž tak opravdovˇe pracuje pro nˇe, pak pozbudou toho, o co
by se mˇeli modlit, nemají, proˇc by mˇeli být zbožní. Modlí se jen za
sebe sobecky. Nemohou se už modlit o sílu, kterou by potˇrebovali
ke své práci na uspokojení potˇreb lidí nebo na rozšíˇrení Kristova
království.
Nevyužíváme-li výsady sdružovat se s druhými, abychom se
posilovali a navzájem povzbuzovali ve službˇe Boží, škodíme sami
sobˇe. Pravdy slova Božího budou v naší mysli pozbývat na jasnosti
a významu. Jejich posvˇecující vliv pˇrestane osvˇetlovat naše srdce
a probouzet je, naše duchovní síla bude upadat. Ve svém styku
s kˇrest’any ztrácíme mnoho tím, že se nám nedostává vzájemné
lásky. Kdo se uzavírá do sebe, kdo žije jen pro sebe, neplní své
poslání, které mu B˚uh urˇcil. Správný rozvoj spoleˇcenských stránek
naší povahy nás pˇrivádí do tˇesného spoleˇcenství s druhými a je
prostˇredníkem, který nás posiluje pro službu Boží.
Kdyby se kˇrest’ané sdružovali a mluvili spolu o lásce Boží o
vzácných pravdách vykoupení, jejich srdce by se posílila a posilo-
vali by jeden druhého. Kdybychom se každý den dozvídali více o
svém nebeském Otci a zažívali nové projevy jeho milosti, mluvili
bychom o jeho lásce. Budeme-li tak ˇcinit, budou naše srdce vˇrelejší
